Malorka na Blog.cz

Malorská kuchyně je známá svojí vydatností. Běžné jsou husté polévky, neboli sopas, v nichž, jak se říká, "zůstává lžíce stát". Snad do všech pokrmů se přidává zelené zlato středomoří olivový olej. Možná překvapí i skutečnost, že jednotlivé přísady se upravují mnohem méně než u nás. Zelenina či ovoce se servírují pokrájené na velké kusy, česnek dokonce najdete zapečený s masem nebo v polévce přímo ve slupce. Jisté je, že na Malorce si přijdou na své především milovníci nešizené venkovské kuchyně.

Sopas mallorquinas - "eintopf" se zelím a kousky masa, jehož základ tvoří usušené tenké krajíčky chleba. Servíruje se v misce greixonera.

Arroz brut - prostá rýže. Rýžová polévka s kousky vepřového, kuřecího nebo králičího masa se zeleninou dle ročního období, se šafránem.

Llom amb col - dušené vepřové maso s kapustou, piniovými jádry, rozinkami a jelítkem.

Frito mallorquín - čerstvé ledvinky a játra (nejlépe skopová) s brambory, cibulí, česnekem, fazolemi, hráškem, fenyklem a paprikou. Přísady se vaří zvlášť a nakonec se promíchají.

Tumbet - zeleninový nákyp s lilky, cuketami, bramborami, cibulí a paprikami, jež lze vylepšit rybou či vepřovým.

Sobrasada, butifarra - klobásy z vepřového masa. První je kořeněná paprikou, do druhé se přidává krev, proto je černá (nechutná všem!).

Paella - valencijská specialita zdomácněla na jídelníčku v celém Španělsku. Jedná se o zeleninové kuřecí rizoto dnes zdobené dary moře.

Ensaimadas - koláče pečené dle jednoduché receptury plněné různými náplněmi. Prodávají se v dárkovém balení v osmihranných krabicích.

Likéry - nejznámější jsou likéry označené slůvkem hierbas neboli bylinky. Pověstný je i likér mandlový (almendras), anýzový a likér palo, který se nevyrábí z plodů rohovníku, jak se často uvádí, ale z chininovníku a karamele.

Na Malorce je 80% suvenýrů vyráběno v místních řemeslnických dílnách. V přímořských letoviscích jsou ceny samozřejmě vyšší než u výrobců, kam se dostanete v rámci výletů.

Perly - proslulý suvenýr, vyrábí se v Manacoru. Základem je skleněná kulička potažená perletí. Kuličky se mnohokrát ponoří do lázně, jejíž složení objevil německý inženýr Heusch (1925), pak se každá ručně vyleští, zváží a navlékne na hedvábnou niť. Perly Majorica jsou k nerozeznání od pravých perel, v jejich identifikaci se nezřídka zmýlí i odborníci.

Hrnčířské výrobky - na ostrově se dochovaly hrnčířské dílny alfarerías založené již Araby. Místní barevné či přírodní keramické výrobky bývají velmi půvabné. Dnes již na elektrickém hrnčířském kruhu se tvarují ploché greixoneras, od mističky na hrstku oliv až po obrovskou polévkovou mísu, i velikost ollas bývá rozmanitá. Většina keramických výrobků je zevnitř glazována a jsou ohnivzdorné. Známá majoliková keramika je pojmenována podle Malorky.

Siurells - čti siurei. Figurky vysoké 10 až 100 cm vybavené pronikavou píšťalkou znázorňují archaické figurální náměty, jindy zase zpodobňují zvířátka. Mají bílou barvu a jsou zdobeny červenými a zelenými čárkami. Původně sloužily jako dárek milenců, přijetí či odmítnutí rozhodlo o osudu páru.

Foukané sklo - Výroba skla má na ostrově dlouhou tradici. Na Malorce najdete tři původní dílny Gordiola u Algaidy, Menestralía u Campanet a La Fiore u S´Eglaiety. Pracuje se zde většinou podle starých předloh a návštěvníci mohou sledovat foukání skleněné hmoty.

Kožené výrobky - manufaktury, zpracovávají kůže španělské i dovážené a nabízejí pestrý výběr koženého zboží od bot, kabelek, peněženek až po bundy.

Výrobky z olivového dřeva - kvalita dřeva je dána dlouhověkostí olivovníků. Od nepaměti je jejich dřevo oblíbené. Z Malorky se vozí užitkové, ale i okrasné umělecké výrobky z tohoto materiálu.

Hlavní město zahrnuji mezi trasy autem, ale z okolí doporučím městskou dopravu, hlavně kvůli parkování. Autobusy jezdí často a dopraví vás do centra na jednu z konečných: Placa de la Reina u katedrály nebo na Placa de España, 10 minut chůze dál. Autobusy přijíždějí z obou stran Palmského zálivu po čtyřproudových Avenidas, postavených v místech bývalých městských hradeb.

Předpokládám, že přijedete na Placa de la Reina (náměstí Královny). Vydejte se směrem ke katedrále. Projdete Královskou zahradou pod palácem Almudaina. Po schodech vyjdete na hradby s úchvatným výhledem na celý Palmský záliv. Dříve se vlny rozbíjely o hradby, ale postavením nábřeží asi před 40 lety vzniklo jezero Parc de la Mar. Uprostřed jezera je mohutný vodotrysk, za ním je v létě amfiteátr, kde probíhají večer kulturní programy financované radnicí, tedy pro návštěvníky bezplatné. Na konci vyhlídky se nachází biskupský palác s Diecezním muzeem. Kolem poutního kříže po schodech přijdete mezi dvě nejvýznamnější stavby ve městě - vpravo třetí největší španělská katedrála Světla a vlevo královský palác Almudaina, který ohromuje průčelím z 15.st. s prvky maurské i křesťanské architektury. Nádvoří s arkádami a gotická kaple Sta.Ana pocházejí ze 13.st. Toto bývalé sídlo vezírů sloužilo i aragonským králům. Dodnes zde při svých návštěvách úřaduje španělský král Juan Carlos. Objekt patří armádě, jen část je přístupná v rámci prohlídky městského muzea. Nedejte si ujít vstup do katedrály, je poněkud netradiční - bočním vchodem přes muzeum se dostanete do hlavních prostor chrámu. Určitě vás překvapí spousta světla uvnitř, které dalo katedrále i název. Sluneční paprsky se sem dostávají přes sedm rozet (kulaté okno s vitráží), ústřední o průměru 11 m je největší na světě a pochází z 15.st. Katedrálu začal stavět již v r. 1230 první katolický král Jakub I., ale archeologický výzkum v prostorách chrámu potvrdil, že základy postavené na bývalé mešitě jsou mnohem starší. Katedrála je směsí různých stavebních stylů, od gotiky ze 14.-16.st. až po modernismus. Nepřehlédnete mohutný baldachýn nad oltářem, dílo katalánského architekta Gaudího z počátku 20.st. Ten měl v plánu větší úpravy, ale díky nepříznivým ohlasům na jeho umění znechuceně z Malorky odcestoval a tvořil v Barceloně. V katedrále jsou pohřbeni králové Jakub II. a III. Po ukončení prohlídky se dostanete do změti starobylých uliček, po šipkách pokračujte do arabských lázní z 9. století. Lázně jsou téměř jedinou maurskou památkou ve městě. Projdete okolo Museo de Mallorca, ve kterém shlédnete na 3000 historických exponátů. Pokračujte k bazilice sv. Františka. Stavba s barokní fasádou je zajímavá největší gotickou křížovou chodbou ze 14.st. I tento chrám s klášterem vznikal na základech bývalé mešity již od r.1232, je zde pohřben učenec Ramon Llull.

Na Placa del Cort před barokní budovou radnice ze 17.st. roste nejstarší strom ostrova, 2000 let starý olivovník. Vydejte se po ulici Jaume II na Placa Mayor, bývalé středověké tržiště obestavěné paláci s příjemnými bary v podloubí. Po schodech sestupte na širokou La Rambla lemovanou platany, která nabízí příjemnou procházku. Směrem ke katedrále půjdete okolo arabské fontány z 10.st. a kostelíka ze 13.st., po Paseo des Born přijdete až na nábřeží a po 100 m vpravo dojdete k bývalé námořní burze La Lonja, vybudované v 15.st. pod vedením Guillerma Sagrery. Netradiční je vnější sloupoví tvaru palem, slouží k výstavám umění. Okolo je možnost k posezení.

O něco dále můžete dojít do Pueblo Español, zmenšeniny nejvýznamnějších španělských domů, paláců a jiných památek, postavených jako vesnice. V budovách se nacházejí obchůdky, bary a řemeslníci.

Pokud se autem chystáte na některý z výletů, téměř vždy pojedete okolo hlavního města. Při cestě z Arenalu po dálnici do Palmy můžete odbočit na obchvat Via Cintura (dálniční sjezd č.3), ale zajímavější je projet centrem. Zleva uvidíte nábřežní promenádu, pod kterou je jediná pláž hlavního města, zprava spolujezdci vychutnají možnost pěkných fotografií na katedrálu Světla a vedle ležící královský palác Almudaina. Čas na záběr přes vodotrysk uprostřed jezera budete mít, doprava je zde díky zácpám pomalá. Za křižovatkou stojí socha malorského učence Ramóna Llula, který byl díky své propagaci soužití mezi křesťany, Araby a Židy v r.1999 svatořečený. Následuje palác baleárské vlády La Lonja. Pojedete kolem přístavu, nejdříve jachetního, později nákladního a za městem i přístavu trajektů, mezitím uvidíte zprava zbytky hradeb, větrné mlýny a nad městem gotickou pevnost Belvere dokončenou za vlády Jakuba II. v r.1309 se zajímavým kruhovým patiem. Hrad nebyl sídlem králů, ale sloužil jako nedobytná pevnost a vězení. Odtud je nádherný výhled na Palmu z výšky 200 m. Nejhezčí pohled na město je ale od sochy Bohyně Míru, odkud uvidíte záliv z dvojnásobné výšky (sjezd na Genovu, dále doprava a na světelné křižovatce vlevo směr Burguneta).

Přes nevelkou rozlohu hrály Baleáry v dějinách starověkého kontinentu důležitou úlohu. Úrodné ostrovy byly v průběhu staletí stálým cílem různých dobyvatelů. Obyvatelé Malorky obchodovali s vyspělými zeměmi. Zvěst o zlatých ostrovech po staletí vábila cizí příchozí, dnes pak milióny turistů.

Osídlení ostrova se datuje do 5.tisíciletí před naším letopočtem. Svědčí o tom kosterní pozůstatky nalezené v jesky-ních Son Muerte a Muleta. Překvapivým objevem je, že tito neolitičtí osadníci již tehdy domestikovali horské kozy.

Kolem roku 1500 př.n.l. začali ostrované budovat kyklopské stavby z balvanů navršených bez pojiva, umně upravených tak, aby do sebe zapadaly. Byly budovány jako strážní věže, kterým se v Malorském nářečí říká talaiot. Stejně se nazývá i celá tehdejší kultura.

Féničané vstoupili na ostrov asi před 3000 lety. Přinesli rozvinutější kulturu. Vzniklo zde důležité obchodní centrum, s nímž udržovali čilé styky i Řekové a Kartaginci. Malorčané jsou známí svým milostným vztahem k penězům, jenž bude nejspíše odkazem Féničanů a Řeků.

V r.123 př.n.l. dobyli ostrov Římané. Mluvili hovorovou, neboli vulgární latinou, z té se vyvinul katalánský dialekt mallorquí. Zakládali města (Palma, Pollentia - dnešní Alcudia), tržiště, stavěli silnice, mosty, naučili domorodce pěstovat obilí, olivy, vinnou révu a dělat si zásoby. Římané najímali proslulé místní vrhače kamení, aby posílili své legie o tento lehký bojový oddíl. Od řeckého pojmenování vrhačů - balleos pochází i název souostroví.

Ve 4.st. se zde rozšířilo křesťanství a přežilo i vpád Vandalů, kteří v r.426 ovládli ostrov a udrželi si jej přes sto let. Tito krutí Germáni zbrzdili kulturní rozkvět oblasti. Okolo r.550 se ostrova zmocnili Byzantinci.

Následující období patřilo Maurům, k připojení ostrovů ke cordóbskému kalifátu došlo v r.903. Arabové zdokonalili římské vymoženosti a přidali své: arabské číslice, medicínu, astronomii, navigační umění, vodní hospodářství a zahradnictví. Toto období bylo epochou velkého kulturního rozkvětu a bývá nazýváno blahodárnou maurskou epochou. Maurové proměnili zavodňovacími systémy až dosud neúrodné oblasti v kvetoucí zahrady, založili pomerančovníkové a citronovníkové háje, olivové terasy, sázeli meruňky a broskvoně. Umělečtí řemeslníci vyráběli luxusní zboží, věda a umění vzkvétaly. Bydlení dosáhlo v rámci Evropy nebývalé úrovně. Křesťanská Evropa se s maurskou invazí nikdy nesmířila a podnikala proti Arabům stálé výpady. Jednou z front se staly i Baleáry, proti kterým papež vypravil v r.1113 jednu z největších křížových výprav, zvanou pisánskokatalánská. Křesťanští rytíři zvítězili a bylo přitom osvobozeno několik tisíc křesťanů z otroctví. Konec maurského panství na ostrovech přišel až v letech 122935, kdy Malorku, a poté i Ibizu a Menorku, ovládla vojska aragonského krále a barcelonského hraběte Jaume (Jakub) I. Aragonského, zvaného Dobyvatel. Uprchlé a do otroctví odvlečené Maury nahradili přistěhovalci z Katalánie. Jejich řeč měla rovněž latinské kořeny a byla druhým základem jazyka, jímž ostrované dosud mluví. Druhorozený syn Dobyvatele, Jakub II., založil samostatné Malorské království a ubránil zemi vojenskou silou před nároky svého aragonského bratrance. I přes boje zažíval ostrov obrovský kulturněhospodářský rozvoj, o kterém svědčí i působení Ramóna Llula. R.1349 se Mallorca stala součástí Aragonského království a poté sjednoceného Španělska. Objev Ameriky měl pro Baleáry nedobré důsledky. Rušné přístavy najednou zely prázdnotou. V novověké historii se opakovaly neblahé události, mor a časté pirátské nájezdy alžírských korzárů, proti kterým se stavěly obranné věže, jejichž zbytky najdeme dodnes.

Střídání prosperity a těžkých krizí pokračovalo na Baleárách i v 19. a začátkem 20. století. Při vypuknutí občanské války se Mallorca postavila na stranu Francových nacionalistů, ostatní ostrovy zůstaly republikánské. Do druhé světové války se Baleáry nezapojily. Klíčem k úniku z poválečné deprese bylo otevření se cestovnímu ruchu. Všechny ostrovy vstoupily do éry obrovského turistického boomu, který v posledních čtyřiceti letech od základu změnil jejich život, změnila se tvář ostrova i životní úroveň obyvatel, která je dnes nejvyšší mezi 17 španělskými provinciemi. Obyvatelé Baleár se museli naučit umění přizpůsobit se a přitom zůstat sami sebou. Tato vlastnost byla podmínkou přežití jejich předků během dlouhých dob, kdy se na ostrovech střídali nájezdníci, vládci, náboženství, jazyky... Kdo jiný by ji měl mít v krvi než oni?

Baleárské ostrovy vznikly v třetihorách, tedy před 10 milióny lety. Na rozdíl od dalších známých španělských ostrovů - Kanárských, které jsou původu vulkanického, byly Baleáry vytvořeny vrásněním. Jsou útržkem pevninské kry Pyrenejského poloostrova. Souostroví tvoří asi 160 ostrovů a ostrůvků, největším je Mallorca se svými 3.618 km².

Horotvorné tlaky při vzniku souostroví jsou vidět i na celkovém vzhledu Malorky. Ostrov je nížinatý kromě severozápadního a východního pobřeží. Podél celého severozápadního pobřeží se táhne vysoké pohoří Sierra de Tramuntana u kterého 9 vrcholů přesahuje výšku 1000 m. Nejvyšší z nich, Puig Mayor, je se svými 1545 m nadmořské výšky i nejvyšším vrcholem celého souostroví. Toto pohoří se táhne v délce 80 km a v šířce do 10 km. Spolu s východním pohořím Sierra de Levante, které dosahuje jen asi 500 m, tvoří srážkový stín nad celým ostrovem. Na Malorce prší tedy v letním období jen zcela výjimečně. Ostatní území tvoří zvlněná nížina s kopečky asi 100 m vysokými s jedinou výjimkou - uprostřed ostrova se nachází 500 m vysoký Puig de Randa.

Vápenec, ze kterého je ostrov utvořen, snadno zvětrává. Eroze probíhá na povrchu i v podzemí, což byl důvod vzniku četných jeskyní. Odhaduje se, že 85 % povrchu ostrova leží na jeskynních dutinách, většinou zalitých sladkou nebo mořskou vodou, jen 5 z nich je ale přístupných.

Zajímavé je, že na ostrově neteče žádná stálá řeka, pouze v deštivém zimním období se zaplňují koryta bystřin zvaných torrente. Těchto v létě vysychajících toků najdeme na ostrově přes osmdesát. Dříve čistě zemědělský ostrov musel využívat podzemní vody, proto nás v oblastech okolo letiště upoutá množství vodních čerpadel na větrný pohon budovaných na počátku 19.století. Dnes jsou většinou zchátralá, žádné není v provozu. V důsledku sucha na počátku 90.let a soustavného čerpání se snížila hladina podzemní vody natolik, že se do ní provalila slaná mořská voda a znehodnotila podzemní zdroje na velké části ostrova. Pitná voda se draze dovážela z pevninského Španělska. Na úpatí vrcholu Puig Mayor vznikly dvě přehrady, které pokrývají spotřebu hlavního města asi z poloviny. V létě r.99 navíc vzniklo odsolovací zařízení, které v nejsušších měsících vytvoří potřebné množství pitné vody. Těžkou zkouškou pro vodní hospodářství byl rok 2000, který byl nejsušším za posledních 60 let. V zimě 99/00 pršelo jen třikrát, a proto zá soba vody v přehradních nádržích klesla jen na 5% normálu. Hrozilo, že ani s pomocí vybudovaného odso lovacího zařízení se nepokryje spotřeba hotelů, což samozřejmě nepříznivě ovlivnilo i turistiku. Narychlo byly postaveny čtyři stanice a od konce roku 2000 jich pracuje devět. Mallorca si hluboce oddychla, problém s vodou je natrvalo vyřešen.

Na ostrově je v horských oblastech bujná vegetace. V polohách do 500 m rostou hlavně jehličnany, ze tří druhů zdejších borovic se nejčastěji vyskytují pinie, jejichž jádra se používají v kuchyni. Další vegetační pás do 800 m a výše je tvořen listnatými lesy letních neboli středozemních dubů. Tzv. encinar není vůbec podobný našemu dubu je menší a má drobné, tmavě zelené lístky. Ve větších výškách se nacházejí jen holé skály porostlé houževnatými travinami. Kromě divoké vegetace je na každém vhodném místě hor půda využita k pěstování oliv. Působivé terasy byly stavěny již od počátku druhého tisíciletí n.l. V nížinné části jsou vrcholy kopečků většinou porostlé lesíky, v dolinách je půda obdělávána. Hlavně zde pěstují mandlovníky, fíkovníky, rohovníky (svatojánský chlebíček), dále meruňky, broskvoně a různé druhy citrusových plodů. Ze zeleniny se zde pěstují brambory, rajčata, papriky, melounovité plody atd. Významné je dále pěstování vinné révy.

Na ostrově žije 702.000 obyvatel, z toho 304.000 v hlavním městě Palma de Mallorca. Ta je hlavním městem ostrova, ale i provincie Baleárské souostroví. Další města jsou podstatně menší - druhý je Manacor se svými 36.000 a třetí Inca s 28.000 obyvateli. Mallorca byla dříve čistě zemědělským ostrovem, dnes se ale zemědělství věnují pouze 2% obyvatel. Nejvíce obyvatel je zaměstnáno v turistickém ruchu - asi 60% a dalších 15% v průmyslu spojeném s turistikou. Ročně Malorku navštíví asi 8 miliónů turistů, nejvíce z nich je z Německa a Velké Británie (po 2 miliónech), převážná část přilétá na letiště do Palmy. Celoroční tříminutový průměr na vzlet a přistání jednotlivých letadel (ve špičce je tento interval minutový) způsobil, že se stalo nejfrekventovanějším charterovým letištěm na světě. Další spojení s ostrovem zajišťují trajekty z Valencie a Barcelony.

Pobřeží Malorky je velmi členité, a dosahuje délky 555 kilometrů, 10% z toho tvoří pláže. Téměř všechny se denně čistí a skoro na všech jsou umístěny záchranné stanice. Proto se nejedna pláž honosí vlajkou Evropské unie, tedy označením "vzorná" pláž, která splňuje náročné hygienické i pořádkové požadavky. Známé oblasti vhodné ke koupání se nacházejí ve třech velkých zálivech ostrova Palmy, Pollensy a Alcúdie.

Na Malorce je mnoho potápěčských center. Pouze Kavanam, pod záštitou "potápěčského vlka" Vladimíra Krále, nabízí potápění v přírodním parku oblasti Colonie de Sant Jodri a v národní rezervaci Cabrera. Zkušení instruktoři potápění mají potřebnou kvalifikaci, samozřejmostí je i profesionální pojištění potápěčů.

Základna je kompletně vybavena vlastní technikou a výstrojí. Nabízí nejhezčí oblasti Malorky, mnohé z nich patří k nejlepším uznávaným oblastem potápění.

Nekvalifikovaní zájemci se v kur-zech krátce seznámí se základy fyziky a zdravovědy potřebnými pro potápění s doprovodem. Po vypsání zdravotního dotazníku a ukázce výstroje následuje ponor s doprovo-dem. Po návratu na základnu a ošetření výstroje je zákazníkovi vydán certifikát o absolvování kurzu Discovery (poznávací ponor).

Pro kvalifikované potápěče se nabízí denní i noční ponory s výraznými množstevními slevami. Služby průvodce a doprava na lokalitu jsou samozřejmostí. Místa ponorů jsou určována podle povětrnostních a mořských podmínek a vybírají se z padesáti nejzajímavějších lokalit Malorky.

Jako jedno z mála potápěčských center nabízí Kavanam exkluzivní výlety za potápěním do národní rezervace Cabrera. Ostrov Cabrera se nachází na otevřeném moři, sedm námořních mil od nejjižnějšího cípu Malorky. Díky tomu, že je zde přístup potápěčských lodí velice omezen, je na Cabreře potápění v pravdě panenské a plné bujícího života, jako na nejlepších lokalitách světa.

Je pamatováno i na doprovázející osoby, které nemají chuť "jít pod vodu". Zatímco se jeden člen rodiny bude potápět, druhý může místo prozkoumat ze břehu, či se šnorchlem pozorovat počínání potápěče.

Veškerou výstroj lze půjčit na základně. Budete-li nadšeni potápěním můžete absolvovat potápěčský výcvik v češtině, němčině, španělštině či angličtině. Kurz zvládnete v průběhu 5-ti dní a zakončujete testem, po kterém získáte mezinárodní potápěčský průkaz.

Další adrenalinové pochoutky, které Kavanam nabízí, jsou wakeboard, jízda za člunem na nafukovacích kruzích, vodní lyže, adrenalinová jízda lodí...

Pro případné zájemce zajišťuje Kavanam i dopravu.

Toto oblíbené místo se nachází v obci Portals Nous. Autem odbočte z dálnice mezi Palmou a Andratx na sjezdu č.10. Pokud pojedete autobusem, přímo před vstupní branou zastavují všechny autobusy na trase Palma Palma Nova Magalluf. Z Arenalu je možno zajistit si vstupenky s dopravou autobusem, případně s kombinací s lodním výletem.

Na místě vás čekají dvě představení. V delfináriu vás delfíni ohromí svými skoky a jinými kousky ukazujícími jejich inteligenci. Mají nacvičena i taková čísla jako je vyhazování trenéra přes kruhy ve výšce 4 m, "surfování" na delfínech a podobně. Zážitkem pro děti musí být jízda na člunu taženém jedním delfínem. Další delfíni člun nad hlavou dítěte přeskakují! Lachtaní show ve stejném bazéně vás jistě také pobaví.

Po skončení představení se přesunete do jiné části parku, kde uvidíte vystoupení papoušků. Pestrobarevní opeřenci přesahující půl metru jsou rozděleni do dvou týmů a soutěží v rámci "olympijských her" v disciplinách jako šitých pro ně - jízda na kole, oprava pokaženého auta, počítání, tančení a podobně. Pokud budete s dětmi, budou rozhodně nadšené.

Obě představení se během celého dne několikrát střídají, je tedy jedno, kdy přijdete. Rozpis představení je u vstupní brány i na zdech delfinária.

Komplex zahrnuje ještě menší zoo a ohromné akvárium s různými sladkovodními i mořskými živočichy od drobných korálových rybiček až po žraloky. V dalších místnostech následují terária.

Pro děti je zde spousta atrakcí, samozřejmostí jsou bary a restaurace. Po prohlídce parku se hned vedle můžete koupat na pláži. Možná ale dáte přednost procházce luxusním jachetním přístavem, který při své každoroční měsíční dovolené na ostrově navštěvuje i španělský král Juan Carlos s rodinou.

Vodní parky bývají všude oblíbené. Stejné je to i na Malorce.

Nejstarším na ostrově je Aqualand Magalluf, který se nachází na okraji střediska Magalluf. Jedná se o ohromný komplex různých vodních atrakcí určených pro všechny věkové kategorie. Na některé tobogány se ale mnozí nedostanou, protože jim chybí odvaha… Problém s malými dětmi je rovněž vyřešen - náročné atrakce nejsou omezeny věkem dítěte, ale výškou, před každou atrakcí jim ji změří zajíček Nesquick svou zdviženou tlapkou. Děti pochopí, že musí pěkně papat, aby vyrostly a příště už pod tlapkou neprošly. Nebojte, i pro ně je spousta přiměřených radovánek. Ve všech částech parku se dbá na bezpečnost. Velmi dobře zorganizovaní plavčíci jsou prakticky všude. Určitě se vám tady bude líbit.

Vedle letoviska El Arenal se nachází další vodní park s názvem Aqualand Arenal. Provozuje jej stejná společnost. Sem se sjíždí velká spousta lidí - tento park se totiž ještě před pár lety u vstupní brány chlubil, že je NEJVĚTŠÍ NA SVĚTĚ! Kdo by odolal pokušení strávit aspoň jeden den v tomto komplexu. Na plážích často uslyšíte, jak je hrozná klouzačka s příznačným názvem Kamikadze, jak se vříská v uzavřených potrubích sjížděných na nafukovacích kolech, kolikrát kdo spadl z kola při sjíždění Divoké řeky, o příjemném uklidnění na Pomalé řece či skákání v bazénu s umělými vlnami…

V rámci areálu najdete i motorky, motokáry a jiné atrakce, ty jsou ale zvlášť placené. Vše, co je spojeno s vodou, je v ceně základního vstupného. Jedinou výjimkou je potápění.

Nezapomeňte se dobře mazat krémy s vyššími ochrannými faktory! Hodně lidí si neuvědomuje, že při čekání na atrakce jsou vystaveni ostrému slunku ještě znásobenému vodou na pokožce!

Nedaleko Palmy se nachází rozlehlý venkovský statek Son Amar - typická mallorská stavba ze 16.st., ve svém nitru však skrývá špičkově technicky vybavený a zároveň největší sál Španělska pro 2000 osob. Zde můžete sledovat představení doprovázené dokonalými zvukovými, světelnými i laserovými efekty.

Představení trvá necelé tři hodiny. Je neuvěřitelně dynamické a přitom vpravdě podmanivé. Uvidíte pověstný španělský balet Carmen Mota, který předvede v několika vstupech baletní kreace často i velmi odlišných žánrů. Vystoupení ohnivých španělských tanečníků a půvabných tanečnic vyvrcholí nenapodobitelným flamengem. Taneční vystoupení jsou prokládána hudebními vstupy orchestru Petera Williamse, který si dokáže získat srdce posluchačů snad ze všech zemí. Další, skutečně originální představení, předvede Moderní balet Sally Louise a jeho létající tanečníci. Sportovní klaun Duban Nickol rozesměje celý sál, zato u představení kouzelníka Erixse Logana občas zapomenete i dýchat. Na závěr vás po maratonu špičkových uměleckých vystoupení uklidní zpěv hostujících hudebních skupin. V průběhu celého večera budete často překvapeni působivými laserovými efekty. Nakonec v zahradní části historického komplexu těsně po půlnoci "zatančí" zpívající fontána.

Do hotelů se vrátíte v jednu.

Slovo na závěr: Majitel Son Amaru si je jistý kvalitou večera. Dokonce vyhlásil: "Kdo objeví v Evropě lepší představení, dostane 54.000 eur!" Prémie se ročně zvyšuje o dalších 6.000 eur. V okamžiku, kdy dojde k vyplacení prémie, majitel ukončí dlouholeté fungování Son Amaru. Nesnesl by pomyšlení, že jeho show je až druhé…

Další místo, kde poznáte kouzelnou Malorskou přírodu, je rezervace Puig de Galatzó. Nachází se na svahu stejnojmenné hory (1035 m), páté nejvyšší na ostrově se vstupem vzdáleným asi 5 km od Puigpunyent. Z Palmy k parku pojedete jen 14 km.

Příjezd sem je po Via Cintura, ze které odbočíte na Puigpunyent, směr na rezervaci je dobře značen. Před vchodem zaparkujete a můžete vyrazit. Otevřeno je od desáté ráno do západu slunce.

Rezervace patří k posledním panenským krajinám Malorky. Její plocha je 2,5 miliónů metrů čtverečních a údolí, ve kterém se rozprostírá je jedním z nejkrásnějších na ostrově a zároveň jedním z prvních území obydlených člověkem.

Stará uhlířská stezka o délce 3,5 km Vás provede celým parkem. Čekají vás jezírka plná rybiček, výběhy medvědů, ptačí stezka, ukázky lovu s dravými ptáky, jeskyně obývané již v pravěku, vodopády, klikatící se bystřiny, ale hlavně úchvatné pohledy do širokého okolí.

V přírodě chutná, proto je zde připraven barbacoa bar, ale můžete si zde i sami na ohni připravit svoje jídlo.Vedle se můžete napít skvělé pramenité vody.

Procházka zdejší přírodou trvá i půl dne, není kam pospíchat!

Během tohoto výletu poznáte severovýchod ostrova. Nejprve se projíždí městečkem Inca, kde se zastavíte v jedné z kožedělných továren. Dále budete pokračovat úrodnou rovinou La Pla. V oblasti okolo Sa Pobla se pěstují velmi kvalitní brambory se sklizní až třikrát ročně. Celá úroda je určena na export, pro potřeby Malorky se brambory dovážejí. Citronovníky a pomerančovníky bývají často před větrem chráněny cypřišovým plotem, cypřiš tedy na Malorce nemusí vždy znamenat, že se v blízkosti nachází hřbitov. Pod fólií se pěstují hlavně jahody.

Z Palmy do Alcúdie pojedete po nejstarší cestě na ostrově vybudované Římany mezi bývalým hlav-ním městem Polentií a Palmou. Polentii založili Římané v r.123 př.n.l. a byla hlavním městem ostrova až do 4.st., kdy ji dobyli Vandalové. Její obyvatelé založili o cca 20 km dál město se stejným názvem, po staletích se jeho název změnil na Pollençu. Na místě bývalého hlavního města vznikla později Alcudia (arabsky Na kopci). Dnes zde žije asi 12000 obyvatel. Najdete zde zříceniny amfiteátru a domů z římské-ho období, mohutné hradby okolo města, které byly v 16. st.postaveny křesťany na obranu proti arabským pirátům korzárům. Obě městské vstupní brány byly restaurovány. Uvnitř hradeb uvidíte malorskou městskou architekturu s křivolakými uličkami a v okolí radnice řadu patricijských domů z 16. a 17.st.

Dále budete směřovat k jachetnímu a rybářskému přístavu Port de Pollença. Zde se nalodíte a podél divokého pobřeží poloostrova doplujete až na pláž Formentor. Půvaby přírody budete moci obdivovat nejen z pevniny, ale i z moře. Na této, od světa odříznuté pláži, budete mít dostatek volného času na koupání a budete si moci vychutnat zdejší křišťálově průzračnou vodu. Tato snad nejkrásnější část ostrova dala vzniknout ve dvacátých letech nejstaršímu pětihvězdičkovému a dodnes nejdražšímu hotelu ostrova, který navštívili tak významní klienti, jako Grace Kelly a monacký kníže Rainer na své svatební cestě r.1956, bývalý britský premiér Churchil, či herec Chaplin. Podle malorských zákonů nesmí být žádná pláž ohrazena, proto se i vy můžete na tomto nádherném kousku ostrova koupat.

Při návratu se zastavíte na Holubičí vyhlídce, skalním převisu, který ční přímo nad mořem do výšky 232 m. Odsud uvidíte velkou část pohoří Sierra de Tramontana, které vybíhá až na poloostrov Formentor a vy budete moci pozorovat pomyslný souboj hor s mořem. Na kopcích se často pasou divoké kozy. Klikatící se silnici vystavěl ve 30.letech 20.st. malorský inženýr Parrieti, jehož pomník uvidíte na Holubičí vyhlídce. Proti ní leží malinký ostrůvek, který se jmenuje také "Holubičí", protože tam hnízdí bezpočet holubích párů.

Na zpáteční cestě ještě projedeme Pollençou. Zvláštností městečka je Kalvárie návrší s křížovou cestou, na kterou se dá vyjít po 365 schodech lemovaných cypřiši vedoucích podél jezuitského kostela.

V Campanet se autobusy zastavují v jedné z nejstarších skláren na ostrově, kde kromě pohledu na skláře u pecí ochutnáte i místní likéry.

Stejnou cestou se budete vracet přes Incu zpět do vašich hotelů.

Autobusem se přesuneme do Esporles, kde nás čeká návštěva statku La Granja. Již od římských dob zde bylo osídlení díky mohutnému prameni vody, který vyvěrá ve formě 10 m vysokého vodotrysku. V průběhu arabské okupace zde byla založena obec Alpich. Voda se tu dostává do podzemí a o míli dále, kde opět vyvěrá v ještě větším množství, založili Arabové usedlost Canet.

Jakub I. v r. 1229 po osvobození Malorky od arabské nadvlády rozdělil ostrov na čtyři díly. Jedna část patřila hraběti Nuño Sanz, který se na statku usadil. Po deseti letech přenechal statek řádu Cisterciánů, kteří zde sídlili 200 let až do spojení s klášterem sv. Bernarda v Palmě a následného prodeje rodině Vidů. Po dalších 200 letech se dostal statek do majetku pánů z Fortuny. Současný majitel Cristobal Seguí Colom tento vesnický zámek zpřístupnil. Projdeme se zde zachovalými interiéry. Zajímavá je prohlídka dílen, ale i jiných, pro život panství důležitých částí - od skladů, sýpek, lisů vín a olivového oleje, přes výrobu voňavek, až po vězení s mučírnou. Nejen děti budou nadšené stájemi hospodářských zvířat a procházkou okolním lesem s menším zoo v okolí statku. V zahradách roste spousta zajímavých rostlin, od tisíciletého tisu přes živoucí zkamenělinu jinan dvoulaločný. Na závěr si můžete odpočinout pod pergolou.

Návštěvníkům je připravena ochutnávka vín a místních specialit, každou středu a pátek ukázky řemesel (kovář, hrnčíř, výroba svící, ...), malorské folklorní slavnosti s lidovou hudbou a tanci, ale i oslími dostihy a jinými hrami.

Budeme projíždět rovinatou krajinou, ve které dominují ovocné sady. Po dobu průjezdu kolem přistá-vací dráhy letiště určitě přistane těsně vedle nás několik letadel. V těchto místech je na 3000 zachovalých vodních čerpadel na větrný pohon z počátku 19.st., která ještě nedávno čerpala vodu z hloubky 30-50 m a dosahovala výkonu až 500 litrů za minutu. V pozadí uvidíte velkou část pohoří Sierra de Tramontana.

Za Algaidou upoutá vrchol Puig de Randa. Na tomto kopci dosahujícím asi 500 m výšky se nacházejí 3 modlitebny či kláštery. Z dálky je vidět i vojenský radar, který byl tajně postaven a spuštěn těsně před startem letadel při válce v zálivu.

V obci Villafranca uvidíte stánky s ovocem a zeleninou pěstovanou v oblasti. Každoročně se zde konají melounové slavnosti, při kterých se kromě tradičních soutěží o největší dýni a meloun odehrávají i recesní soutěže s volbou Miss Meloun.

Následuje Manacor, druhé největší město, tradičně spojované s výrobou nábytku a jiných výrobků z olivového dřeva. Navštívíte zde Perlas Majorica. Uvidíte zde celý výrobní proces firmy, která se stala největším exportérem ze všech španělských továren vůbec. Mnohé jistě zaujme možnost nákupu světoznámých výrobků v tovární prodejně.

Jeskyní Hams jsou známé neobyčejnými krápníkovými podzemními lesy. Jsou osvětlené magickou hrou barevných světel. Krápníky byly tvořeny záhadnou, nikým nevysvětlenou anomálií. Ze stalaktitů proti přírodním zákonům začaly vyrůstat proti směru zemské přitažlivosti výběžky do všech stran.

Následuje volný čas k prohlídce přístavu jachet Porto Cristo. Vylodění vojsk generála Franca za občanské války připomíná památník.

Dále navštívíte slavné jeskyně Drach (Dračí), kde budete moci nejenom obdivovat podmanivou krásu krápníkových jeskyní, ale i zaposlouchat se do koncertu vážné hudby u největšího podzemního jezera na světě - Martelova jezera. Umělecký dojem je umocněn nádhernou akustikou rozlehlých prostor a hrou světel. Po ukončení koncertu můžete nasednout do loděk, kterými vyplujete po hladině Martelova jezera až téměř k východu. Tam si všimnete kamenného "draka", kterého vynesli na povrch a dnes je vděčným objektem fotografů. Dračí jeskyně jsou starší, proto i jejich krápníky mají jiný tvar. Rovněž byly objeveny mnohem dříve - po staletí je ostrované využívali jako úkryt před piráty či jinými dobyvačnými nájezdníky.

Rozsáhlou oblastí s mandlovníky a podhůřím s olivovníky přijedeme do Valldemosy, horské vesničky s 1400 obyvateli, která se pyšní klášterem Královskou Cartujou.

Po připojení Malorky k Aragonii, daroval panovník r.1399 svůj zámek kartouzským mnichům, tak vznikla Cartuja de Jesús Nazarena obývaná podle pravidel řádu 12 mnichy. Ti se v r.1767 přestěhovali do nových barokních budov. Plánovali dvojnásobný komplex, ale nedostavěli jej, budovy byly zabaveny a mniši byli z ostrova vyhnáni. R.1835 byl klášter prodán a z mnišských cel se staly byty. Mezi prvními turisty na ostrově byl i polský hudební skladatel Fryderyk Chopin, který trpěl plicní chorobou a jeho družka, francouzská spisovatelka George Sandová. Pár zde strávil zimu na přelomu let 18389 a svým netradičním vzezřením a chováním vzbuzoval nedůvěru místních obyvatel. Zvlášť podivně působila Sandová, která se po starobylé vesničce procházela v kostkovaných kalhotách a s doutníkem v ruce.

Součástí návštěvy je i prohlídka barokního kostela, dále lékárny ze 17.st., nejstarší zachované části kláštera, a pokojů, v nichž Chopin se Sandovou a jejími dětmi žili. Obývali tři cely, každá měla tři pokoje a terasu se zahradou s výhledem na údolí. Tady vznikla známá díla - Chopinovo Dešťové preludium a román Zima na Malorce od Sandové. V knize obdivuje přírodu, ale také opovrhuje ostrovany. V paláci krále Sancha nás kromě prohlídky interiérů čeká koncert Chopinovy tvorby v podání mladých klavírních virtuosů. Ještě se projdeme po starobylých uličkách. Ve Valldemose se nachází kostel St. Bartolomeu z 15.st. s hranatou zvonicí a výjevy ze života Sta. Cataliny Tomás, která se zde r.1531 narodila. Jako jediný obyvatel Malorky byla svatořečena. Prohlédnete si její rodný dům, dnes modlitebnu.

Pokud do Valldemosy přijedete sami nevynechejte návštěvu kulturního centra Costa Nord. Zakladatel Michael Douglas vás provede po nejkrásnějších místech Malorky a seznámí s historií, absolvujete virtuální plavbu jachtou bratra posledního rakouského císaře arcivévody Ludvíka Salvadora a shlédnete expozici věnované pohoří Sierra de Tramuntana.

Z dálničního obchvatu okolo Palmy sjedeme na dálnici směr Inca, projedeme kolem bohatšími vrstvami oblíbené okrajové čtvrti hlavního města Maratxi a pokračovat budeme nížinou La Pla. Nejvýznamnějšími plodinami jsou mandlovníky. Na ostrově jich je vysázeno asi osm miliónů a Malorčané tvrdí, že konkurovat jim mohou jen mandle z Kalifornie. Dále poznáme fíkovník a rohovník (svatojánský chlebíček). Mezi těmito pro nás exotickými stromy zahlédneme i meruňky a broskvoně.

Po levé straně uvidíme několik vesnic. V Sta.Marii nás z dálky zaujme svou věží kostelík. Binissalem, jak název napovídá (z arabštiny Syn míru), vznikl za dob arabské okupace. Počátkem 20.st. zde bylo asi 30 tisíc hektarů vinic, které ale virové onemocnění zredukovalo na dnešních 10%, přesto zde dodnes vyrábí značkové víno Binissalem Franca Roja. Na konci města stojí jedna z mála továren na ostrově - cementárna, která zpracovává vápenec z nedalekého pohoří Sierra de Tramontana táhnoucího se po celém severozápadním pobřeží. Kromě vápence, který se těží i k obkladovým a stavebním účelům, se v horách ještě nedávno těžilo i uhlí. Vzhledem k levnějšímu dovozu uhlí z Afriky byly tyto doly zavřeny. Nad Binissalemem se rýsuje silueta středověkého hradu Alaró.

Další obcí je třetí největší město na ostrově Inca, počtem obyvatel (24.000) je ale proti asi 350 tisícové Palmě docela malé. Název města je mnohem starší než objevení Ameriky, nemá tedy s indiánskou civilizací nic společného. Z arabských dob se dodnes dochovaly ve městě známé čtvrteční trhy. V centru nás upoutá středověký kostel rekonstruovaný počátkem 20.st., za městem uvidíme středověký klášterní komplex. V sousední vesnici Selva navštívíme výrobce obuvi Kollflex. Kožené výrobky jsou zde totiž hlavním průmyslovým artiklem.

Poté se už dostaneme do horských oblastí, kterými budeme projíždět po celý zbytek dne. Vesnička Caimari nás ohromí po staletí stavěnými stráněmi s tzv.tisíciletými olivovníky a dále následují stovky ostrých zatáček. Z divokých stromů vidíme v nižších polohách pinie, výše tzv. středozemní duby. Po půlhodině následuje zastávka v klášteře Lluc. Bazilika, stavěná již od 14.st.,skrývá sošku patronky ostrova černé madony La Moreneta. Komplex je obýván pouze pěti mnichy, zbylých přibližně 400 cel slouží poutníkům jako hotel. Žáci zdejší chlapecké školy tvoří pěvecký sbor a v období mimo prázdnin se lze při mši zaposlouchat do jejich zpěvu.

Dál se kolem nás mihne nejstarší kostelík na ostrově San Pedro de la Scorca, který ale bohužel není přístupný. Za ním následuje pohled do Torrente de Parreis, kaňonu, který v délce asi 4 km rozťal napůl téměř 800 m vysoké hory. Dál stoupáme k nejvyššímu vrcholu ostrova Puig Mayor (1.445 m) s vojenskou radarovou stanicí. Průsmykem ve výšce cca 900 m se dostaneme na severní stranu tvořenou prakticky holou vápencovou skálou, která nás bude udivovat tvary způsobenými erozí. Žaludek nám polechtá sjezd nad hlubokými propastmi, při kterém dominuje na mořském pozadí protipirátská věž atalaya ze 16.st. Po příjezdu do Sa Calobry máme čas na oběd a na procházku do asi 10 min. vzdáleného kaňonu. Do koryta v létě vysychajícího potoka se dostaneme průchodem dvou tunelů. V jeho ústí - nejfotografovanějším místě ostrova, se můžete vykoupat. Dáteli přednost procházce v kaňonu plném jeskyní, jezírek, volně žijících koz a jiných zvířat, nezapomeňte si vzít sportovní obuv.

Po přestávce nasedáme na loď a čeká nás 45 minut plavby podél divokého pobřeží do přístavu Soller, jemuž vévodí největší atalaya na ostrově. Autobus nás zaveze podél tramvajové trati z počátku 20.st. do zlatého údolí města Soller, dříve využívaného k pěstování pomerančů, dnes hlavně citrónů a jiných exotických plodin. Odříznuté údolí spojila se zbytkem ostrova až železnice Pomerančového expresu, technické památky z r.1912, která nás ještě na závěr výletu čeká. Do Palmy se budeme vracet přes 14 tunelů, z nichž nejdelší měří téměř 3 km. Jízdy vyhrazené pro cestovní kanceláře končí na předměstí Palmy. Odtud nás autobusy zavezou zpět do hotelů.

Výlet se organizuje i ve variantě bez vláčku, zato s návštěvou Valldemosy.

Pokud Vás zajímá cestování vřele doporučuji návštěvu našich www stránek:

www.nejdovolena.cz - základní www stránka cestovní kanceláře TEATime spol.s r.o. nabízející možnost on-line objednávky zájezdů a letenek. Najdete zde nejen přehled našich nabídek, ale i dalších významných českých cestovních kanceláří

www.lyzeahory.cz - druhá www stránka cestovní kanceláře TEATime spol.s r.o. zaměřená nejen na zimní dovolenou

www.teatime.nejdovolena.cz - stránka na které najdete i celkový přehled všech nejvýznamnějších polských cestovních kanceláří

Správce blogu je dlouholetým průvodcem na Mallorce, který o tomto ostrově každoročně již 9 let za sebou vydává tištěného průvodce. Rozsah vydání z roku 2008 je v české verzi 98 stran, obsahuje kromě průběžně aktualizovaného textu (věnovanému nejen všeobecnému popisu, pamětihodnostem, organizovaným denním i nočním programům, ale i doporučeným trasám na výlety autem na kole či pěšky) i 51 barevných obrázků, mapu ostrova. Objednat si jej můžete v jednom ze čtyř jazyků - česky, polsky, rusky i maďarsky. Objednané průvodce Vám zašleme na dobírku v ceně 100,- Kč + poštovné.

Objednávejte jednoduše na naší e-mailové adrese nejdovolena@nejdovolena.cz